Vítejte na mém blogu o mých povídkách, nudných kecech a občas i o mých kresbách. Prosím, nespamuj tu, jinak mažu. A pokud uvidím obsah mého blogu na jiném, tak samozřejmě že nahlašuju. Co jiného, že. A pokud bych tě náhodou navštívila, můžu ti říct pouze jedno: Hodně štěstí. _______________________________________________
Chci DOMŮ
_______________________________________________
Blog založen: 30.12.2010
Admin: kakaryn
Narozeniny: 3.11.pokud vím, tak každý rok

_______________________________________________
Sraz v chatu: ---
_______________________________________________
STATUS POVÍDEK:

Kiwa-chi - 1 díl (Vychází prostě kdy si autorka umane)
Dvě holky mezi dvěma kluky-7 díl (Vychází kdykoliv)
Tajemné dopisy- 1 díl     (Vychází nepravidelně)
Oheň dohasíná-2 díl (Vychází kdy si autorka umane)
_______________________________________________

Kiwa-Chi - 1. díl

12. dubna 2011 v 21:39 | kakaryn |  Kiwa-Chi
,,Ne, holky. Je mi líto." Řeknu s důrazem.
,,No tak, za dvě kilča, to je celý tvý kapesný na měsíc! Hodí se mít ho dvojnásobný!"
,,Řekla jsem NE! Nemám chuť běhat za tím trapným a hnusným individuem, i když jen do konce týdne, prostě ne," Tím "hnusným individuem" jsem myslela samozřejmě Shikeho-Koha, přezdívaného Woa. Má neurčitou barvu vlasů, něco mezi khaki zelenou a špinavou blond. Do toho má ohavné světle šedé oči, takže vypadá jako nějaký démon Temnot. Ani nevím, proč ho nesnášíme. Je docela hezký, má krásný úsměv, ale je... celou třídu odradil svými průšvihy a trapnými situacemi. Před třemi roky. Proto si jeho trapasy nepamatuju. Asi.
,,No tak! Chceme se pobavit!" Neudrží se Anney a Lunn ji zacpe pusu. Tohle si Anney rozhodně dovolit neměla!
,,Vy se chcete pobavit?! VY?! Tak se pobavte, jděte do nějakýho baru, peněz na to máte určitě dost, když mi tady nabízíte svedení Woa za dvě stovky!!" A otočím se s tím, že co nejrychleji odejdu. V této "společnosti" teda pokud se těm třem holkám vůbec dá říkat společnost, rozhodně nebudu! Lunn mě ale chytí ta paži.
,,Hej!"
,,Kiwo, prosím, Anney to tak nemyslela, chceme tě nějak rozveselit!" Rozveselit? ROZVESELIT?? Nepřipadá mi to jako nějaká sranda! Teda vlastně jo, ale co řekla Ann...
,,Po té nehodě, víš," přidá se Chan. To říkat ovšem neměla.
,,Nechej ho napokoji! Yuoa z too vynech! Brácha..." zlomil se mi hlas. Před měsícem se zabil v autě. Nebyla to jeho vina. Někdo do něj napálil ze zatáčky. Bohužel, ten tajemný přežil. Brácha ne. Yuovi bylo dvacet sedm, už nebydlel u nás, ale se svou přítelkyní Maiou. Maiu jsem měla ráda stejně jako bráchu, často jsme se spolu bavily o klucích, o Yuovi... a pak přišla ta strašná autonehoda. Na pohřbu jsem utratila za kytku celé své kapesné na dva měsíce, za jeho nejoblíbenější. Astry a orchideje.
,,...s tím nemá nic společného," dopovím chvějícím se hlasem. Snažím se zamáčknout slzy, snažím se je udržet, ale marně. Vím, že před nimi nezvítezí nikdo. Vzdala jsem ten boj. Zbytečně bych se vyčerpávala na další.
,,Promiň."
Průzračná tekutina, tak milovaná, tak nenáviděná mi pomalu stéká po tvářích. Řasenka se mi roztéká, ale mě je to jedno. Všechno je mi teď jedno. Svět kolem mě se roztočil. Já se opět vracím do svých devíti let.
,,Dej mi tu pastelku!"
,,Nemůžu, kreslím,"
,,Ale já ji potřebuju víc! Chci nakreslit té princezně červené šaty a jiná tu už není! A navíc, ty kreslit nepotřebuješ!"
,,Kdo říkal?" Zasměje se starší brácha, v tu chvíli tolik nenáviděný.
,,Ty! Říkal jsi že mladí potřebují kreslit, ale staří nemusí!"
,,...aby to ti mladí někam dotáhli. To jsem sice říkal, ale řekl jsem "nemusí", takže si můžu vybrat jestli chci kreslit, nebo ne. A navíc-kdo říkal že jsem starý?" Zasmějeme se.
,,A na co vůbec tu červenou potřebuješ?" Nakloním se k němu a kouknu přes rameno.
,,Na oči a vlasy jednoho člověka... jedné osoby." Na papíře uvidím osobu s nevybarvenými vlasy sahající po trup. Do půli těla nahého, spodní část těla je pokryta šupinami a v ruce drží podivnou hůl, podobnou hadovi.
,,Jé, to je hezké," začnu. ,,Co s tím obrázkem pak uděláš?"
,,No co by-vyhodím ho!"
,,Cožee?! Takový krásný obrázek a vyhodit?! Nikdy! Prosím, dej mi ho!"
,,Tak jo, počkej už píšu. Pro mou nejlepší sestru od Yuoa. Tady máš," otočí se na mě a podá mi obrázek. Na chvilku se zadívám do jeho černých očí, a vidím v nich radost. Radost, že se mi jeho obrázek líbí.
,,Díky, brácho,"

,,Kiwo! Slyšíš mě? Haló! Jak dlouho ráčíš stát na před svou lavicí? Přelétlo ti něco přes nos? Nebo spíš někdo? Třeba motýl s dvěma nožkama a obříma brýlema? Kiwo-Chi! Haló!!" Vytrhne mě křik učitelky. Ještě že to není matikářka, ta by mi dala. Podívám se jí zpříma do očí.
,,Stalo se něco?" Zeptá se, když uvidí mé slzy.
,,Ne," zašeptám.
,,Všechno je v pořádku."
A zasednu do lavice. čitelka už začíná něco psát na tabuli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KaThea KaThea | Web | 5. června 2011 v 20:06 | Reagovat

Zaujalo mě to. Líbí se mi, jaká vymýšlíš jména (pokud jsou teda vymyšlená).
Pokud smím kritizovat, zdá se mi, že ten odstavec o autonehodě by měl být napsán trochu záživněji s více emocemi... Hlavně ten začátek, hned úvodní věta "Před měsícem se zabil v autě" mi přijde poněkud strohá... Já bych to oživila buď způsobem "Můj milovaný bratříček se před měsícem zabil v autě" nebo větou typu "Stále se nedokážu zbavit myšlenek na to, že se můj bratr před měsícem zabil v autě..." Jen se ti snažím pomoct, jestli nestojíš o to, zlepšit svou povídku, tak promiň. :"D
Naopak se mi velmi líbí odstavec "Snažím se zamáčknout slzy, snažím se je udržet, ale marně. Vím, že před nimi nezvítezí nikdo. Vzdala jsem ten boj. Zbytečně bych se vyčerpávala na další."
Také se ti povedl hezky plynulý přechod do vzpomínek. (Já mám s plynulými přechody mezi scénami trochu problémy.)
Ale pozor na změny časů. Viz ,,Po té nehodě, víš," přidá se Chan. To říkat ovšem neměla.
,,Nechej ho napokoji! Yuoa z too vynech! Brácha..." zlomil se mi hlas."
Myslím, že by to znělo nenásilněji, kdyby tam byl pořád stejný čas - "přidala se Chan."
Člověk by řekl, že ve vzpomínkách by měl být minulý čas víc než v "přítomnosti", ale ten přítomný tam zní dobře.
Btw, máš tam překlep: ,,Díky, brácho," (tam má být tečka) A taky "čitelka už začíná něco psát na tabuli."

Máš zvláštní design blogu (to je pozitivně myšleno), vůbec to nevypadá, jako kdyby to bylo na blog.cz...
Ale nechápu, proč u každé povídky zvlášť píšeš, že vychází nepravidelně. o_o"
(Jaj, právě v tuto chvíli bych měla pracovat na vlastní povídce, protože jsem na dnešek slíbila kapitolu. X"D A v tuto chvíli už měla být napsaná. X"D Vůbec nemám čas prohlížet cizí blogy, tak proč to dělám? X"D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny mé adopt ZDE


Tinny↓
Waya↓


Wayla↓
Gerry↓