Vítejte na mém blogu o mých povídkách, nudných kecech a občas i o mých kresbách. Prosím, nespamuj tu, jinak mažu. A pokud uvidím obsah mého blogu na jiném, tak samozřejmě že nahlašuju. Co jiného, že. A pokud bych tě náhodou navštívila, můžu ti říct pouze jedno: Hodně štěstí. _______________________________________________
Chci DOMŮ
_______________________________________________
Blog založen: 30.12.2010
Admin: kakaryn
Narozeniny: 3.11.pokud vím, tak každý rok

_______________________________________________
Sraz v chatu: ---
_______________________________________________
STATUS POVÍDEK:

Kiwa-chi - 1 díl (Vychází prostě kdy si autorka umane)
Dvě holky mezi dvěma kluky-7 díl (Vychází kdykoliv)
Tajemné dopisy- 1 díl     (Vychází nepravidelně)
Oheň dohasíná-2 díl (Vychází kdy si autorka umane)
_______________________________________________

Dvě holky mezi dvěmy kluky-7 díl

4. března 2011 v 14:50 | kakaryn |  Dvě holky mezi dvěma kluky
Vřítím se do domu. Zarazím se. Už vím kdo to je. Už vím, kdo se za hrdou maskou schovával. Po čele mi tečou potůčky potu. Jedna slza spadne na koberec. V mé hlavě se ta slza ozývá snad stokrát.Chytím se za hlavu. Chci pryč z tohoto světa! Chci pryč!
*
Nedokážu zastavit potůčky slz. Sedím na posteli, oblečená v noční košili a utrápená k smrti. Nutně se potřebuju někomu vyzpovídat. Ale komu? Máma je pryč, té bych to ani neřekla, Kamča je taky pryč, ale taky nevím, jestli bych jí řekla jak je mi teď špatně. Cítím se pošpiněná. Nic se nestalo, ale stále se ještě třepu. Pohlédnu na můj psací stůl. Uvidím prázdný kroužkový bloček který jsem si koupila teprve včera a ještě do něj nic nenapsala. Ne, řeknu si. Nikdy jsem si deník nepsala. Věřila jsem, že když si pak čtu ty negativní zápisky, budu se cítit ještě hůř. Ale dnes je to jiné. Dnes se prostě musím vyzpovídat! Popadnu propisku a začnu psát.
*
12.5.2011
Můj milý deníčku,
nikdy jsem si tě nechtěla založit. Věřila jsem, že to přinese pouze smůlu a další utrpení. Ale dnes se to musí změnit. Dnes se mi stalo něco hrozného.
Michal-kluk do kterého jsem se zamilovala-se zachovaljako zvíře. Začalo to na jednom večírku...

A tak to pokračovalo dál. Popsala jsem den, kdy jsem ho viděla poprvé i den, kdy jsem ho pozvala k sobě. Vlastně naopak-on pozval mě.
Popsala jsem prostě všechno. To všechno mě vyšlo na skoro čtrnáct stránek. Rozhodla jsem se, že si deník začnu psát. Vlastně na něm není nic tak špatného-prostě píšeš, píšeš a píšeš. Vylíváš si srdce. o je všechno. Nic se neděje. Když vtom někdo začne vykopávat dveře. Je mi jasné, kdo.
,,Otevři! Dělej! Otevři a pusť mě dovnitř!! Pusť svého miláčka!" Ne! prosím! Jen to ne! Je opilý, nemůžu ho jen tak pustit dovnitř, navíc po tom, co se před chvílí stalo... Rozhodnu se utéct druhým vchodem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Všechny mé adopt ZDE


Tinny↓
Waya↓


Wayla↓
Gerry↓