Vítejte na mém blogu o mých povídkách, nudných kecech a občas i o mých kresbách. Prosím, nespamuj tu, jinak mažu. A pokud uvidím obsah mého blogu na jiném, tak samozřejmě že nahlašuju. Co jiného, že. A pokud bych tě náhodou navštívila, můžu ti říct pouze jedno: Hodně štěstí. _______________________________________________
Chci DOMŮ
_______________________________________________
Blog založen: 30.12.2010
Admin: kakaryn
Narozeniny: 3.11.pokud vím, tak každý rok

_______________________________________________
Sraz v chatu: ---
_______________________________________________
STATUS POVÍDEK:

Kiwa-chi - 1 díl (Vychází prostě kdy si autorka umane)
Dvě holky mezi dvěma kluky-7 díl (Vychází kdykoliv)
Tajemné dopisy- 1 díl     (Vychází nepravidelně)
Oheň dohasíná-2 díl (Vychází kdy si autorka umane)
_______________________________________________

Březen 2011

Další design a další dess

20. března 2011 v 19:07 | kakaryn |  Co se děje na blogu
Tak. Je tu další design. Prostě jsem to už nemohla vydržet. A pokud jste si všimli, původně tu měl být layout. Proč není? Protože mám podělanej Gimp a když sem chci ten lay vložit, ukáže se mi že tuto koncovku to nepřijímá. Taky mě už štvou! Takže jsem ten layout musel a vyfotit MWSnapem. Ovšem to se mi pak nezobrazuje v původní velikosti!
Grrrrr....
Jsem tak naštvaná, že nedokážu už nic víc napsat. Nazdar!

Oheň dohasíná- část 2.

17. března 2011 v 12:12 | kakaryn |  Ohěn dohasíná
Tiše... Hbitě... Rychle. Dvě postavy se plíží tichým lesem za svou kořistí. Tira našla dalšího mladého losa.
,,Buď potichu a zamiř, za chvíli ho poneseme do tábora," špitne Tira.
,,Tiro, ale..."
,,Mlč, od včerejška jsem nejedla, vlastně tak trochu kvůli tobě, takže bych se ráda zakousla do šťavnatého masa!" Před očima se jí udělají mžitky z hladu.
,,Teď!" Oba naráz vystřelí šípy. Oba se trefí.Tira si z opasku vytrhne nůž a je připravena uříznout zvířeti hlavu. Zrovna se napřahuje, když ji Bard zastaví.
,,Počkej! Snad ho nechceš teď zabít?!"
,,A proč bych nemohla? Jsem hladová, už bych si ho mohla smažit, kdybys mě nezastavil,"
,,Co báseń smrti? Zapoměla jsi snad?"
,,Kribbine, ty to vidíš! On..."
,,Nevolej ho!" Okřikne dívku chlapec.
,,Barde!! Můžeš mě nechat to zvíře zabít?! Zbytečně se bude trápit! Báseň smrti můžeme odříkat až pak!" Chlapec s očima zabodnutýma do země pustí paži dívky.
,,Díky." Kost hlasitě křupne když ji Tira přeřízne. Bard vytáhne kožený váček a nalije do něj trochu krve. Pak ho položí na větev. Pak společně odříkají Báseň smrti.
*
Tira si křečovitě svírá břicho a potichu oddechuje. Bolí ji hlava a ještě víc břicho. Zase.
,,Na," pobídne ji léčitelka. ,,Vypij to."
,,Nebudu pít žádné lektvary! Nechám to odeznít!"
,,Ale musíš to vypít! Uleví se ti! Aspoň trochu."
,,jdi pryč! Nemám chuť se s tebou bavit! Nemám chuť nic pít! Nechci nic pít!"
,,Uklidni se a napij se! Uleví se ti! Vážně!"
,,Ne,"
,,Pij!" Tira neodpovídá.
,,Pij!" Doléhá stále léčitelka.
Nakonec si ale lokne-nic jiného jí ani nezbývá. Hustá hnědá tekutina chutná strašně. Odporně. Ale Tira to musí vydržet. Musí. Vždyť se z ní pomalu stává žena.

__________________________________-
Pozn. kakaryn: Omlouvám se, tento díl je také krátký, ale pokud chcete tento díl obden, musíte to prostě vydržet. Pokud tu chcete nový díl jednou za měsíc tak je budu psát klidně kilomentrové :D

Ohěn dohasíná-část 1.

16. března 2011 v 11:51 | kakaryn |  Ohěn dohasíná
Plíží se skoro neslyšně, hbitě a rychle. Nechává za sebou jemnou vůni jehličí. Luk má už nachystaný, stačí pouze zamířit a vystřelit. Užívá si svou rychlost šelmy. Všude kolem ní šelestí listí jako by ji chtělo varovat, ale ona neposlouchá. Chce jediné-zabít svou oběť, mladého losa.
Křup. Los se zmateně rozhlédne kolem a pak rychle odběhne. Tira se ho ještě pokusí střelit, ale její šíp s ozdobnými pírky se zapíchne do stromu těsně vedle losa.
Vykročí si pro svůj šíp. ,,Barde! Kolikrát ti mám říkat že mě na mém lovu následovat nebudeš!" Oboří se na přítele. ,,Ale já si nedokážu pomoct! Nejsem sice tak hbitý jako ty, ale nějakou kořist taky umím ulovit! Je mi třináct, v takovém věku bych to snad měl umět, ne?" Tira jeho slova přejde.
,,Stíny se už prodlužují, musíme se vrátit do tábora."
*
,,Byla to hloupost! Neříkej, že jsi chtěla sestřelit Výra! Jestli se to někdo dozví..."
,,Buď v klidu, nikdo se to nedozví."
,,Proč jsi vůbec takovou hloupost dělala?"
,,Nebyla to hloupost!" vybuchne Tira, ,,ta sova mi ukradla můj náramek který mi upletla maminka! Musela jsem za ní lést až do hnízda! Víš, jak dlouho mi to trvalo?! A ona mi ho nechtěla vrátit! Tak co jsem měla dělat?!"
,,To nevím, ale rozhodně ne-"
,,Vidíš?! Ty nevíš! Ty to nevíš! Tak proč jsi teda náčelník? Zvolili si tě abys jim dával rady, ne abys v jednom kuse stále říkal "nevím, nevím"!"
,,Tak dost! Takhle se mnou nebudeš mluvit, jasné? Mluvíme spolu jako táta a dcera, ne jako žebrák s hlupákem," Tira se koukne na zem a natáhne se po tulením tuku. Začne si svůj luk lehce promazávat.
,,A kdo jsi ty, tati? Žebrák nebo hlupák?" Náčelník zavrtí hlavou a vrátí se k vyřezávání. Až se Tirin luk leskne jako břitva, vykročí ze stanu náčelníka do svého. Od té doby, co dostala první měsíční krvácení musí spát ve svém.
Náčelník odhrnul jeden cíp látky. ,,Můžu dál?"
,,Proč by jsi nemohl? Jsi přece náčelník, velký Redene." Hodí po otci ostrý pohled.
,,Nech toho, Tiro. Přišel jsem za tebou kvůli něčemu jinému. Kvůli našim pravidlům."
,,Chceš mě snad zkoušet?"
,,Ne. Tiro, musíš si uvědomit že máme nějaká pravidla. A ta by se měla dodržovat."
,,Pravidla jsou tu k tomu aby se porušovala, ne aby se dodržovala a podporovala."
,,Tiro, prosím! Můžeš mě vyslechnout?"
,,Ano."
,,Jedno z našich pravidel zní: "Nikdy neublížíme žádnému ochránci." a náš ochránce je Výr. To znamená, že ho nebudeme zabíjet."
,,Jo, vím co to znamená, nejsem malá."
,,A další pravidlo: "Pokud zabijeme zvíře, vždy mu popřejeme sladký spánek a odříkáme Báseň smrti." Toto by se mělo taky dodržovat, ale je vidět, že ty to nedodržuješ. Co když se duše zabitého zvířete vrátí a vstoupí do našich myslí? Co by jsi pak dělala? Náš klan by se řítil k záhubě. Copak to chceš?"
,,Ne, nechci."
,,Tak vidíš."
,,Měl by jsi už jít. Nemám chuť se bavit. Až uvidíš Barda, řekni mu aby zašel za mnou."
,,Myslel jsem že nechceš s nikým mluvit?"
,,Chci aby mi pomohl vyrobit nové šípy."
*
,,Proč zrovna takhle? Na co ti budou zahnuté šípy? Špatně se to vyřezává."
,,Haha, přece aby se mi líp lovila kořist,"
,,Nechápu jak,"
,,Ani nemusíš. Víš co, tak dodělej tenhle zahnutý a pak ještě další rovné."
,,Kolik?"
,,Tolik, kolik toho stačíš udělat. A pak půjdeme na lov. Připrav si toulec a luk."
,,Ty nemyslíš na nic jiného než jenom na lov a na kořist."
Tira se usmála. Díky černým vlasům a jasně zelenýma očima vypadala jako kočičí čarodějka. Bard ji v tom obdivoval.
____________________
Pozn. kakaryn: Tento příběh jsem musela trošku zkrátit, protože na počítači nesmím být tak dlouho. Jinak: Tira je hlavní hrdinka, je jí třináct let, miluje lov a dobrodružství. Ráda porušuje pravdila a stále musí něco dělat. V průběhu zjistí... (taralí, traralá...) a tím může zachránit Barda, který se dostal (Taralalí, tralalá...). A to je ode mně vše, snad už jen říct že tento příběh je na motiv knížek od Michelle Paverové, které se mi tak zalíbily že jsem se pokusila napsat i příběh. Toť vše.

Změna, změna, změna je výborná...

12. března 2011 v 15:52 | kakaryn |  Co se děje na blogu
Tak, další změny. Žlutou barvu jsem vynechala už úplně, ani se u nás pořádně neohřála a už ji vyháníme :D
Určitě mi dáte za pravdu, že ta světle zelená sem prostě vůbec nezapadla. Když jsem si pročítala "Dvě holky mezi dvěma kluky" Za chvilku mě začaly bolet oči. A design se sem vůbec nehodil. V současnosti dělám jiný, ale ještě není hotový, snad až příští týden.
Jak jsem již psala, zítra jedu do Luhačovic-kde není intoš, takže máte prostě smůlu-a vrátím se až v pondělí. V neděli psát nebudu, v pondělí večer možná jo... ale to je teď jedno. Jdu balit. pp

kakaryn

11.3.2011: Luhačovice-hututúúú!!! ^^

11. března 2011 v 20:13 | kakaryn |  My diary
Tramtadiridá! Tramtatiritý! Já se fakt zbláznila :D

Tajemné dopisy-podivný dopis

10. března 2011 v 19:20 | kakaryn |  Tajemné dopisy
Založila jsem další povídku. Nevím proč, asi proto, že tu bylo nějak pusto a psaním bych se nějak odreagovala nebo zabavila. Nebudu to moc okecávat, prostě že to nebude na díly (1 díl, 2 díl...) ale na názvy. Snad jste to pochopili (o čemž trochu pochybuju) a snad se bude líbit.

Zelená je dobrá... stejně jako žlutá...

10. března 2011 v 18:25 | kakaryn |  Co se děje na blogu
Na blogu nastaly menší změny... dobrá, tak větší. No jak chcete prostě velké změny :D
Tentokrát je stránka laděna do světle zelené a žluté. Do mých nejoblíbenějších barev. Ty barvy jsou prostě khúúúúúúl! :D
Font jsem nezměnila, mám ho ráda takový jaký je, změnila jsem "jenom" barvu písma.
Samozřejmě že s novým zabarvením stránky přichází i nové popisky do menu. Časem je ale budu muset vyladit, protože to není zrovna stejná barva jako menu ^^"
Ale to, doufám, nevadí. Chtěla jsem trochu pozměnit barvu stránky, protože mě černá začala už nudit a byla to taková smutná barva, jako pohřebňák :D Prostě nuda a trochu i hnus.
Taky jsem začala psát novou povídku-Tajemné dopisy. Už z názvu vyplívá že děj bude hlavně o dopisech. Dívka jménem Ivona bude hlavní hrdinka které se budou dopisy posílat. Pohádá se s kamarádkami, kvůli... No, prostě si to přečtěte, bude to asi lepší `-`

Na škole kouzel-9 díl

4. března 2011 v 14:51 | kakaryn |  Na škole kouzel
Pak se ke Stacy začne plížit Claire. Hodím na ni zlostný pohled a ona mi ho s radostí oplatí.
,,Tak jakpak to jde?" Stacy vykřikne a voda, co ji před chvilkou tvarovala se rozlije.
,,Fuj," začne Stacy, ,,vylekala jsi mě! Zrovna jsem ukazovala Lise jak tvarovat vodu..."
,,Lise? Tu bys radši měla naučit chodit na záchod a vyměňovat si plínky!"
,,Claire!!"
Zařvu na ni. Natočí se ke mě čelem. Její blonďaté vlasy jí splívají a silně kontrastují s křiklavým růžovým tričkem s odznakem Karleymské školy. Upře na mě její světle modré oči. Claire sem nenáviděla, ale jedno ji přece jen závidím: její vzhled. Měla bezchybnou tvář a pečlivě upravené nehty na kterých měla barevný lak. Dlouhé náušnice měla zapletené do vlasů a tím dostal její vzhled konečnou jiskru.
,,Co na mě pokřikuješ ty spratku?!"
,,Já na tebe rozhodně nepokřikuju! To ty si na mě vždycky první otevřeš hubu!"
,,Já?! To není vůbec pravda!"
,,Ale je! To ty jsi na mě začala pokřikovat a hádat se se mnou kvůli ničemu!"
,,To není pravda!!"
,,Je to pravda!"
,,Není, prot-"
,,A dost!!"
Vstoupí do našeho "rozhovoru" Stacy.Otočí se na Claire.
,,Kdyby tu byla Lussy, asi by ti dala pořádný pohlavek jako malému děcku! Jak se to prosímtě chováš? Lisa je tu nová a chce se prostě jen něco naučit. Nemusíš se s ní kvůli tomu hádat."
Řekne mírným, ale pevným hlasem.
,,,Hmf!" Odfrkne si Claire a odejde.
Stacy se pak otočí na mě.
,,Blázníš? Vím, že je těžké se s Claire nehádat, ale stále se to s ní dá vydržet." Pfff! To dost těžko! S Claire?!
,,Ale s ní se to nedá vydržet! Začne nadávat a urážet na můj účet a já to s ní mám vydržet?!" Stacy se podívá někam do neznáma zkrz mě a pak se pohledem vrátí ke své hůlce.
,,Můžeme pokračovat?"
,,Ano."

Dvě holky mezi dvěmy kluky-7 díl

4. března 2011 v 14:50 | kakaryn |  Dvě holky mezi dvěma kluky
Vřítím se do domu. Zarazím se. Už vím kdo to je. Už vím, kdo se za hrdou maskou schovával. Po čele mi tečou potůčky potu. Jedna slza spadne na koberec. V mé hlavě se ta slza ozývá snad stokrát.Chytím se za hlavu. Chci pryč z tohoto světa! Chci pryč!
*
Nedokážu zastavit potůčky slz. Sedím na posteli, oblečená v noční košili a utrápená k smrti. Nutně se potřebuju někomu vyzpovídat. Ale komu? Máma je pryč, té bych to ani neřekla, Kamča je taky pryč, ale taky nevím, jestli bych jí řekla jak je mi teď špatně. Cítím se pošpiněná. Nic se nestalo, ale stále se ještě třepu. Pohlédnu na můj psací stůl. Uvidím prázdný kroužkový bloček který jsem si koupila teprve včera a ještě do něj nic nenapsala. Ne, řeknu si. Nikdy jsem si deník nepsala. Věřila jsem, že když si pak čtu ty negativní zápisky, budu se cítit ještě hůř. Ale dnes je to jiné. Dnes se prostě musím vyzpovídat! Popadnu propisku a začnu psát.
*
12.5.2011
Můj milý deníčku,
nikdy jsem si tě nechtěla založit. Věřila jsem, že to přinese pouze smůlu a další utrpení. Ale dnes se to musí změnit. Dnes se mi stalo něco hrozného.
Michal-kluk do kterého jsem se zamilovala-se zachovaljako zvíře. Začalo to na jednom večírku...

A tak to pokračovalo dál. Popsala jsem den, kdy jsem ho viděla poprvé i den, kdy jsem ho pozvala k sobě. Vlastně naopak-on pozval mě.
Popsala jsem prostě všechno. To všechno mě vyšlo na skoro čtrnáct stránek. Rozhodla jsem se, že si deník začnu psát. Vlastně na něm není nic tak špatného-prostě píšeš, píšeš a píšeš. Vylíváš si srdce. o je všechno. Nic se neděje. Když vtom někdo začne vykopávat dveře. Je mi jasné, kdo.
,,Otevři! Dělej! Otevři a pusť mě dovnitř!! Pusť svého miláčka!" Ne! prosím! Jen to ne! Je opilý, nemůžu ho jen tak pustit dovnitř, navíc po tom, co se před chvílí stalo... Rozhodnu se utéct druhým vchodem.

Dloooouhá proluka

3. března 2011 v 19:46 | kakaryn |  Co se děje na blogu
Měla jsem dlooooouhoooooou proluku. Bohužel jsem měla něco s complem a nešel mi načíst blog.cz. >.<
Takže zápisů do dájru moc není. Škoda.
Ale dělat animačky jsem mohla, protože mě to hodně bavilo a bylo to super ale mělo to jeden háček: U jedné animačky sem mi málem sekl počítač. No, málem-blokl se mi totiž úplně :D a tralalí tralalá compl byl v mrvě. V lejnu. Ve výkalu. A animačka co mi trvala snad hodinu byla kde? V mrvě. V lejnu. Ve výkalu. T.T Prostě sem se naštvala a na compl jsem nešla snad dva dny :D. Až mi hráblo úlně, tak sem si sedla ke compu a vidím co? Že mi nejde intoš. Zkusím ksichtbook. Taky nic. Tak se zase navýkaluju a nalejnuju a na comp nejdu další den. A už musim, takže pp, mucík a další blábolení kolem toho. Prostě: Zdarecahojčaupapaaužmětonebavítakžeprostěpp

vaše milovaná kakaryn :D
Všechny mé adopt ZDE


Tinny↓
Waya↓


Wayla↓
Gerry↓